Category

Nezařazené

Jak dlouho budou podnikatelé a živnostníci schopní vysoké ceny energií zvládat?

By | Nezařazené

 

Ing. Alena Vitásková na jednání s podnikateli červen 2022 – Červenka u Olomouce – téma ceny energií a plynu

Stanovisko Ing. Aleny Vitáskové –předsedkyně Institutu Aleny Vitáskové z.s. a bývalé předsedkyně ERÚ k nejčastěji pokládaným otázkám:

Probíhá nepredikovatelný růst cen energií a plynu, strašákem v pozadí zůstává, že plyn nemusí být ani zdaleka v takovém množství, jak Česká republika potřebuje. Občanům v nouzi poskytuje stát sociální dávky na zvýšené platby za energie, připravuje velmi složitě „nový“ tarif. Podnikatelé jsou na tom ještě hůř, ceny energií jsou pro mnohé z nich likvidační, jejich výrobky ztrácí konkurenční schopnost. Jak situaci hodnotíte? Komu by měl stát urychleně pomoci? Občanům, nebo podnikatelům?

Takto otázku nelze položit. Jsou to spojené nádoby. Bez občanů  (zaměstnanců) nebudou fungovat firmy a opačně. Nejdříve by měl stát urychleně odstranit příčinu této krize a tím zmírnit její důsledky v podobě nesmyslných vysokých cen energií. Pak může činit kroky k stabilizaci hospodářství, ekonomiky a nadechnutí všech, nejen občanů ale i podnikatelů po tomto „šoku“ likvidačních cen energií. Vláda nemůže sdělovat, že se nedá nic dělat, že se musíme smířit s tím, že ceny porostou. To je pak špatná vláda.

Ale nyní konkrétně. Co by se mělo udělat?

Snížit okamžitě ceny elektřiny a plynu. Byla jsem pozvána na setkání podnikatelů minulý týden v Července u Olomouce. Jednání svolal podnikatel Ing. Pavel Juříček. Pod pracovním názvem „Hlava 22“ se podnikatelé nesetkávali poprvé, kdy řeší katastrofální situaci v oblasti cen energií. To by si měl vyslechnout pan premiér Fiala, ministr Síkela a další členové vlády. Majitelé, manažeři významných firem zaměstnávající tisíce lidí se dostávají do složité situace.

Jsou to oni, kteří odevzdávají do státní pokladny stovky miliónu korun na daních, jsou to oni, kteří podnikají od počátku naší novodobé historie. Ve svých firmách nechali část svého života, vybudovali firmy, které jsou úspěšné svými výrobky ve světě. A doma? Vláda na ně prostě kašle. Vysoké ceny energií, ohrožena bezpečnost dodávek energií povede ke krachu těchto firem, nebo přesídlení do jiných zemí (např. v USA jsou ceny energií třetinové, poloviční než u nás). Nedojde-li urychleně k nápravě, budou muset naše firmy masově propouštět, tudíž můžeme očekávat stovky tisíc nezaměstnaných. Firmy, které nevyrábí, neprovozují svoji činnost nebudou odvádět daně, nejen z příjmu, ale také na sociální, zdravotní, důchodové atd.

To zní katastroficky, tak to jistě nedopadne. Vláda s podnikateli určitě vyjednává a pomoc jim připravuje. Takový pád hospodářství by nemohl dopustit nikdo. Jaké východiska vidíte?

Nejdříve musím uvést, v jaké jsme situaci, abychom mohli hovořit, co by se mělo udělat. Podnikatelé, průmyslníci, živnostníci, jsou ti, kteří do systému ty peníze „sypou“ a když nebudou moci vyrábět (díky vysokým cenám energií, nedostatku plynu), tak prostě odvádět do veřejných financí nebudou. Z čeho pak Fialova vláda bude dotovat vysoké ceny energií těm nejchudším občanům? Do problému se dostává i střední třída, která díky vysokým cenám energií, pohonných hmot, potravin má problémy například splácet hypotéky. Takže nejen kolaps hospodářství, ale i občanské nepokoje nás mohou zasáhnout.

Podnikatelé, kteří situaci plně chápou a nechtějí tak lehce vyklidit pole a nechat své firmy na pospas „politikům“ se chopili stébla, jako tonoucí. Jejich zoufalá snaha zachránit nejen firmy, ale především pracovní místa a nepřipustit sociální nepokoje by měla být mementem pro vládu. Protože to je práce vlády, politiků vytvářet prostředí, ve kterém se dá žít, vychovávat děti, podnikat, pracovat.

Myslíte, že vláda a politici toho dělají málo?

Za tuto krizi je odpovědna naše vláda. Zda dělá dostatečné kroky k nápravě musí posoudit každý z nás. Z mého pohledu nedělají politici v této oblasti nic. Naše země je v hluboké krizi, v rozpadu.

Viděl jste snad prezidenta, že by vystoupil v Parlamentu nebo Senátu a žádal poslance a senátory, aby zasáhli? Viděl jste státotvorné jednání poslanců a senátorů? Náš stát „umírá“ a politici sdělují, že to vyřeší v Bruselu. Pokud se urychleně situace s energiemi a plynem nevyřeší čeká nás nejpozději na podzim kolaps hospodářství.

Překvapuje mě, že odboráři mlčí. Situaci musí důvěrně znát a o záchranu pracovních míst nebojují.

Nemohu se ubránit domněnce, že jediní, kdo ještě bojují jsou podnikatelé. Oni musí mít každý měsíc na výplaty a „jednotná evropská energetická politika“ je pro ně platná jako pes v kostele. Musí mít řešení ihned.

Předsedkyně parlamentu paní Pekarová sdělila médiím, že bude nutno prodat zbylé státní firmy a budovy, protože státu chybí finance. Myslíte si, že takto získané finance použije stát pro podnikatele, aby je zachránil?

Nepochybuji o tom, že to paní předsedkyně TOP 09 předsedkyně Parlamentu ČR Pekarová myslí vážně. V jakém zájmu to činí??? Kroky, které doposud tato vláda dělá vedou k bankrotu podnikatelského sektoru. Určitě bude mít zahraniční konkurence radost, jak lehce se některých konkurentů zbavila. Na druhé straně o některé zbankrotované firmy bude zájem a ty si mohou různé zahraniční fondy koupit za hubičku.

Polostátní ČEZ? Pokud se uskuteční výplata nerozděleného zisku z minulých let (hovoří se o 150 mld. Kč) k pokrytí vysokých cen energií u podnikatelského sektoru a domácnosti, znamená to oslabení ČEZ a neřeší to situaci na energetickém trhu. Silně finančně oslabená společnost nebude schopna investovat v rozsahu, jak vyžadují investice např. do výstavby jádra. Je nutné za stropovat cenu elektrické energie, je nutné zajistit dlouhodobé kontrakty na plyn, nikoliv přes burzu. Ceny energií vrátit na reálnou a únosnou mez pro spotřebitele v naší zemi.

O jednání podnikatelů v Července u Olomouce více informací zde:

https://www.olomouc.cz/zpravy/clanek/Podnikatele-se-setkali-aby-resili-kritickou-situaci-s-energiemi-a-plynem-v-Cesku-34289

 

Ing. Alena Vitásková

Předsedkyně IAV

Dne 18. 6. 2022

ROZHOVOR S ALENOU VITÁSKOVOU NEJEN O PLYNU

By | Nezařazené

„Spotřeba plynu u nás je téměř ze sta procent závislá na ruském plynu. Zastavení dodávek zemního plynu by znamenalo ukončení činnosti mnoha firem, některé by ukončily svoji činnost definitivně. Nedefinovatelný dopad například na chemický průmysl, potravinářství, zemědělství, sklářský, gastronomii, pohonné hmoty, automobilky a řadu dalších. S tím souvisí vysoká nezaměstnanost,“ vysvětlila PL.cz Alena Vitásková, bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu. „To opravdu chceme – porobit národ, uvrhnout ho do chudoby? Nechat krachovat řadu firem, které pak někdo za pakatel koupí?“ ptá se.

CELÝ ROZHOVOR ZDE: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Zbidacit-nas-pak-Cesko-levne-skoupit-Vitaskova-ma-tuseni-a-nemuze-mlcet-701098?fbclid=IwAR0IS74g6U6YW2f0lTMXbccnoAGfS4fbLOK18TqXfc9b3TfO2JzeKxd-Pg0

 

PRIVATIZACE, ZLATÁ AKCIE A POLITICKÁ ODPOVĚDNOST – ROZHOVOR

By | Nezařazené

 

Zlatá akcieV posledním období vzniká celá řada polemik, zda měla, či neměla být provedena privatizace toho či onoho odvětví našeho hospodářství, té či oné firmy. V období energetické krize se většina těchto debat odvíjí od privatizace síťového odvětví – plynárenství. Na názor jsme se zeptali Aleny Vitáskové, předsedkyně Institutu AV.

Jak vidíte z dnešního pohledu privatizaci plynárenského sektoru v roce 2001/2002? Byl to prospěšný, nebo chybný krok tehdejší vlády Miloše Zemana?

Zda se mělo privatizovat síťové odvětví, telekomunikace, těžba nerostného bohatství – např. uhlí, bytový fond se statisíci byty, hutě, strojírenství, chemický, či potravinářský sektor, firmy jako Poldi, Škodovka, OKD, MUS, VŽKG, NHKG a celá řada dalších významných firem, které zaměstnávaly statisíce našich občanů na to musí odpovědět nejen politici, ale i občané, kteří tyto politiky volili a nyní pro změnu volí oligarchu, který na těchto privatizacích zbohatl.

Co se týká plynárenského sektoru, který byl zprivatizován za vlády Miloše Zemana a Miroslava Grégra – ministra průmyslu a obchodu. Já jsem v té době byla šéfkou Transgasu. Mým úkolem bylo připravit firmu na prodej tak, aby za ní bylo co nejvíce utrženo v soutěži, kterou vyhlašoval Fond národního majetku. Asi jsem mnohé překvapila, že jsem dokázala přípravu zvládnout tak, že jsme obdrželi ve finančním srovnání téměř dvakrát tolik, než jak odhalovali analytici. Možná, že byli tací, kteří očekávali, že se plynárenství prodá za „babku“, jak se stalo v jiných privatizacích.

Podařilo se plynárenství skutečně připravit na privatizaci tak, aby se utržilo maximum?

Jsem si naprosto jista, že cena za „plynárenství“ byla vysoká. Ještě několik dnů před ukončením soutěže řada erudovaných analytiků, odborníků, expertů hodnotila, že cena bude okolo 60 až 80 mld. Kč. Nakonec RWE uhradilo 134 mld. Kč. To byl téměř násobek částky, která byla predikována odborníky. Tudíž lze vyhodnotit, že společnost byla velmi dobře na prodej připravena, a naopak se podařilo cenu „vyšroubovat“ do této výše. Byla to bezesporu nejúspěšnější privatizace, co se týká prodejní ceny. Český stát (český občan) obdržel maximální výnos z této privatizace, dalece nad rámec očekávání. To ostatní je na diskuzi.

Co myslíte tím, že to ostatní je na diskuzi?

Především je nutné vědět, k čemu tyto peníze utržené za plynárenství měly sloužit. Dle tehdejšího premiéra Miloše Zemana to mělo být na znovuvytvoření penzijního fondu, který byl po revoluci rozpuštěn a přestal existovat. V době zrušení penzijního fondu v něm bylo cca 70 mld. Kč, nevím přesně, ale byly to počátky devadesátých let a v té době to bylo opravdu hodně peněz. Významná část z privatizace plynárenství měla dle vlády Miloše Zemana být základem pro znovuvytvoření penzijního fondu. Hovořilo se v té době asi o 80 mld. Kč. Zbytek příjmu z této privatizace měl být investován do infrastruktury.

Ale penzijní fond, nebo obdobný instrument nebyl vytvořen. Jak to tedy s těmi penězi z privatizace bylo?

Tak to se budete muset zeptat Vladimíra Špidly, který po Milošovi Zemanovi se stal premiérem. Jak všichni vidíme, tak se po těch penězích asi „slehla zem“. Asi jsme je „projedli“.  Penzijní fond nevznikl. Infrastrukturu znáte. Je v ČR žalostná. Neméně důležitou záležitosti byla tzv. zlatá akcie, ale o té se taktně mlčí.

Jaká zlatá akcie?

O ní se již nemluví. Miloš Zeman s Miroslavem Grégrem si privatizaci tohoto odvětví pojistili. Prodávalo se tehdy celých 100 % akcií novému majiteli RWE. Stát si nechal v držení tzv. „zlatou akcií“, aby mohl mít v plynárenství vliv na klíčová rozhodnutí, právo veta. Tímto si stát ponechal velmi důležitý instrument, který mohl použít.

Za nějakou dobu po privatizaci jsem obdržela informaci, že se stát chystá tuto zlatou akcii prodat. Jednala jsem tehdy (jako místopředsedkyně představenstva a generální ředitelka RWE Transgas) s tehdejším premiérem Vladimírem Špidlou a snažila se mu vysvětlit, proč stát nesmí tuto pojistku v podobě zlaté akcie prodat. Již při tomto jednání bylo zjevné, že buďto pan premiér nechápal, proč tak bojuji za český stát, nebo nechápal jakého instrumentu ve zlaté pojistce se vzdává, nebo měl jiný zájem. Co vedlo nového premiéra Vladimíra Špidlu k rozhodnutí se této „zlaté akcie“ zbavit jsem nepochopila. Prostě „zlatá akcie“ se zrušila, prodala, darovala, nevím, prostě nebyla.

Dobře to je plynárenství, ale ostatní síťová odvětví privatizována nebyla. Například ČEZ. Nebyla tedy chyba plynárenství privatizovat?

Stát je majoritním akcionářem ČEZ (cca 70 %) ostatní minoritní akcionáři jsou soukromí investoři. Levně vyrobená elektřina v ČEZ není pro českého spotřebitele, vyváží se na burzu, nebo prodá obchodníkům. Český spotřebitel pak nakupuje tuto levně vyrobenou elektřinu za násobky ceny.

Přestože má stát v této společnosti majoritní podíl, není schopen zajistit přijatelné ceny elektřiny pro obyvatelstvo. Ze strany státu jsme opakovaně ujišťováni, že to nelze, že by došlo k poškození minoritních akcionářů, následně žaloby z jejich strany atd. Zjevně je tento způsob privatizace pro české spotřebitele nevýhodný, přestože ČEZ vyplácí ročně významné dividendy do státního rozpočtu.

Dalším síťovým odvětvím je vodárenství, to se privatizovalo částečně. Také se neprivatizovalo jako celek a zůstalo ve správě státu. Jak vidíte tuto oblast?

Vodárenství je síťové odvětví, to je pravda. Nachází se v hlubokém propadu. Brutální navyšování cen vodného a stočného překročilo až tisíc procent. Privatizována byla snad jen jedna, dvě společnosti. Ostatní zůstaly ve vlastnictví municipalit. Největší privatizována vodárenská společnost za tu dobu změnila mnohokráte majitele. Nyní prosperuje.

Přestože je vodárenství ve vlastnictví měst a obcí, tak z velké části je na základě nájemních smluv provozováno zahraničními firmami.

V mnoha případech zcela nevýhodné nájemní smlouvy vedou k vyvádění miliard korun do zahraničí, odvětví je pod investováno. Takže na našem majetku dělá byznys někdo jiný – ze zahraničí. Rozbití – atomizace vodárenství v naší zemi nemá obdoby. Miliardy korun z tohoto byznysu odtékají do zahraničí, investice do systému jsou malé a neodpovídají potřebám. Na doslova katastrofální stav velké části českého vodárenství byste se měli zeptat Ing. Radka Novotného (ekonom a specialista na praktiky politiků a koncernů ve vodárenství, spoluzakladatel Nadačního fondu PRAVDA O VODĚ) www.pravdaovodě.cz který se problematice věnuje velmi intenzivně více než deset let. Myslíte, že tento stav zajímá senátory, poslance, prezidenta, soudy?

O vodárenství jste hovořila již v roce 2012 jako předsedkyně Energetického regulačního úřadu. Je tomu tak?

K tomu je nutno sdělit, že oblast vodárenství nepatří do kompetence ERÚ. Snažila jsem se v té době o změnu legislativy, myslím, že premiér Nečas na to slyšel. Pak to všechno zaniklo, nebyl zájem politiků problém řešit. Po ukončení mého funkčního období na ERÚ jsem podpořila Nadační fond o vodě, Voda je život, Pravda o vodě. Stala jsem se petentem petice, kterou založil s dalšími odborníky právě výše jmenovaný Radek Novotný. Je to boj s větrnými mlýny. Vymahatelnost práva a spravedlnosti má hluboké trhliny i v této oblasti.

Vyhodnotila jste tři oblasti síťového odvětví. Plně privatizované plynárenství a „zmizení“ zlaté akcie. Částečně privatizována energetika, a něco mezi privatizací „podnikáním“ na našem majetku ve vodárenství. Jakou cestu byste tedy zvolila vy, kdybyste měla kompetence rozhodovat?

Po bitvě každý generál. Ale jak vidíte, tak žádná z variant, kterou jsem popsala, ať již prodej plynárenství, a nakonec se zbavení „zlaté akcie“, poloviční privatizace energetiky, nebo podivný stav ve vodárenství není řešením, které bychom jako občané očekávali od politiků. Vždy záleží na tom, jak je transakce provedena.

Vůbec si nemyslím, že privatizace plynárenství byl chybný krok. Chyba byla zbavit se zlaté akcie, chyba byla výnos z privatizace „projíst“ místo vložení těchto financí do penzijního fondu. Určitě by tento penzijní fond zvýšil zásadně důchody dnešním seniorům.

Vždy je to o odborné a morální kvalitě politiků na všech stupních řízení státu, kteří mají rozhodovací pravomoc, a často nejednají ve veřejném zájmu, v zájmu našich občanů a podnikatelů. A v tom je zakopaný pes, nikoliv v privatizaci, poloviční privatizaci, či ne privatizaci.

Ing. Alena Vitásková – předsedkyně

Institutu Aleny Vitáskové z.s.

Ochrana lidských práv a svobod

Dne 8. 5. 2022

Rozhovor v pdf : Zlatá akcie

A JAK DÁL, OBČANÉ ČESKÉ REPUBLIKY?

By | Nezařazené

  • Rezignace Fialovy vlády
  • Úřednická vláda
  • Předčasné volby

Ceny energií rostou a tím všechny životní potřeby, od potravin po pohonné hmoty. Občané se zadlužují, padají do dluhových pastí, do náruče exekutorů, firmy krachují, nezaměstnanost roste, inflace může dosáhnout až 30 %. Fialova vláda nás zatahuje do války, upřednostňuje cizince před potřebami vlastních občanů, nehájí národní zájmy, zájmy naších občanů, naších živnostníků, podnikatelů. Svoboda slova je pošlapána. Novináři, redaktoři se obávají o své pracovní místa, pokud se při rozhovorech „zabruslí“ kriticky ostřeji do stávající situace. Nejednou jsem se setkala při svých odpovědích a stanoviscích, že tak to nemůže být, protože je to příliš kritické, to nelze do medií dát. Rozhodně se nejednalo o vulgarizmy.

V posledním období jsem obdržela řadu otázek a připravovaných rozhovorů, které nevím, zda byly nakonec zveřejněny.

 

V kontextu výše uvedeného dostávám otázky nejen k cenám energií, stoupající inflaci na rekordní úroveň, růstu cen potravin, pohonných hmot, ale i to, že bohaté země skupují obilí, kde se dá, že česká vláda reaguje na situaci s porovnáním s jinými zeměmi EU velmi skrovně. Dokonce předsedkyně TOP 09 údajně uvedla, že vláda by se neměla starat o lidi. Otázka k tomuto tématu zněla:

Zda by vláda měla razantněji zasáhnout? Kde a jak?

Alena Vitásková: „Ano, tato vláda by měla razantně zasáhnout. Měla by okamžitě rezignovat. Fialova vláda po 100 dnech vládnutí předvedla, že není politicky ani odborně způsobilá vládnout v zájmu našich občanů, naší vlasti. Řešením jsou předčasné volby, do té doby úřednická vláda skutečných odborníků, která zastaví katastrofální propad hospodářství a zbídačování.

Vláda, která nás zatahuje do válečného konfliktu, aby zakryla svoji neschopnost řešit velmi vážné domácí problémy, nemůže dál pokračovat v řízení státu. Vede náš stát, podnikatelé, obyvatelstvo do bídy, chudoby, bankrotů firem, vysoké nezaměstnanosti, inflace, cenově nedostupné energie, nedostatku potravin. Tuto vládu nezajímají dopady jejich vládnutí na firmy, živnostníky, občany. Takovou vládu občané musí odmítnout.  Milión hlasů v minulých volbách propadlo, ten milión hlasů může v předčasných volbách vyhrát.“

Ing. Alena Vitásková – předsedkyně IAV

Dne 18. 4. 2022

celý článek ZDE:

PL 18. 4. 2022 

Je trestní stíhání Andreje Babiše na objednávku, jak tvrdí obžalovaný?

By | Nezařazené

 

 

Rozhovor s Alenou Vitáskovou – předsedkyní IAV:

Institut Aleny Vitáskové z. s. ochrana lidských práv a svobod se zabývá vymahatelnosti práva a spravedlnosti, energetikou. Plynárenství jsme se věnovali minule. Nyní se budeme ptát na ožehavé téma – spravedlnost, a to v souvislosti s nedávnou obžalobou bývalého premiéra Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo.  On sám říká, že je obžalován ve vykonstruované kauze. Sama jste něco obdobného zažila, jak se z pozice tohoto prožitku a z pozice předsedkyně IAV na kauzu Andreje Babiše díváte?

Institut Aleny Vitáskové, z. s. (dále jen IAV), který se problematikou vymahatelnosti práva a spravedlnosti zabývá pět let, jsem založila právě proto, aby se to, co se stalo mě nemohlo stávat nikomu dalšímu. Vím, co lidé nezákonně stíhání, souzeni a někteří končící ve vězení musí vše prožívat, jak trpí jejich blízcí. Vím přesně, co nyní prožívá pan Babiš i jeho rodina. Kterou sice hezkým způsobem z této šlamastiky soudních procesů dostali, když státní zástupce jejich stíhání po mnoha letech zastavil. Nicméně i nyní budou prožívat se svým manželem, tátou jeho další nekončící soudní procesy.

Říkáte, že jste IAV zakládala s tím, že jste nechtěla, aby to, co potkalo vás, nepotkávalo další nevinné. Co jste pro to v IAV dělali?

Sváděli jsme nerovný boj se strukturami státu, které to nechtěly slyšet, že systém umožňuje stíhat nevinné. Po analýzách, které jsme si provedli jsme v roce 2018 žádali premiéra Andreje Babiše o nápravu. „Hlas lidu volající po spravedlnosti a právu“ popsal v jednoduché podobě body, co požadujeme a navrhujeme napravit. V té době nám pan premiér odpověděl písemně v podstatě, že není co napravovat, že je vše v pořádku. Dopisy jak senátorům, tak poslancům byly rovněž bez odezvy a nebyla přijata žádná opatření.

Chcete sdělit, že za pět let vaší činnosti nikdo nereagoval na požadavky,  připomínky občanské veřejnosti, kterou jako spolek částečně zastupujete?

Tak zjednodušeně se to nedá sdělit. V roce 2020 jsme měli v Parlamentu společně s panem poslancem Jiřím Kobzou seminář o vymahatelnosti práva a spravedlnosti, zda jsme ještě právní stát. Přednášelo 19 přednášejících, ať již představitelů spolků, které se touto problematikou zabývají, tak advokáti, odborníci z akademické sféry. Poslanci o seminář zájem neměli, premiér Babiš a ministryně spravedlnosti Benešová se omluvili, že mají hodně práce. Přitom na semináři se prezentovalo s důkazy selhávání státu v tom nejdůležitějším, což je právo a spravedlnost pro všechny občany.  Ani následně, kdy jsme žádali ministryni Benešovou o schůzku nám nebylo vyhověno a paní ministryně nás se závěry „semináře“ nepřijala.

Tak to vypadá, že je tedy vše v pořádku a nezákonné trestní stíhání se stává jen výjimečně. Postihlo to například vás, ale není to větší celospolečenský problém. Nebo se v něčem pletu?

Postihlo to mě a desítky tisíc občanů této země. Je to fatální systémové selhání, za které nikdo nenese zodpovědnost. Jak si vysvětlíte stanovisko Andreje Babiše, když ještě ve funkci premiéra veřejně sdělil, že se dá trestní stíhání u nás v České republice objednat! Jak si vysvětlíte, když v té době ministryně spravedlnosti Marie Benešová potvrdí, že se dá trestní stíhání u nás objednat. To je přece strašné stanovisko dvou nejvyšších politiků, kteří nesou plnou odpovědnost za tento stav. To sdělí premiér a ministryně spravedlnosti. Mohou vás na objednávku zavřít! To je přece pro občany přímo úděsná zpráva. A když na konkrétní věci začnete jako občanská veřejnost upozorňovat, tak se dovíte od premiéra, že není co napravovat, že je vše v pořádku a ministryně spravedlnosti odmítá cokoliv řešit.

V kontextu výše uvedeného. Jak dopadne trestní stíhání Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo. Je to vykonstruovaná kauza, jak tvrdí Andrej Babiš?

Navenek se to tak může jevit jako vykonstruované, protože šetření takové prkotiny trvá příliš dlouho. Nicméně IAV zná informace pouze z médií. Neznáme spis, nepřijali jsme za Andreje Babiše společenskou záruku, takže ani informace ze spisu nemůžeme mít. V této fázi je úplně jedno, zda je to vykonstruované, nebo není. Nyní upřímně přeji ex premiérovi Babišovi, aby si prošel peklem soudních procesů. Pokud je skutečně nevinný, tak je to peklo tisícinásobné.

Říkala jste, že jste IAV zakládala proto, aby se to, co se stalo vám, nestávalo dalším občanům. A nyní panu Babišovi přejete, aby si tím peklem prošel. Neprotiřečíte si?

Podívejte, že to přeji panu Babišovi, to si rozhodně neprotiřečím. Pan Babiš jako premiér, dříve jako vicepremiér byl ve vládě téměř dvě funkční období. Přestože byl občanskou veřejností podrobně o stavu justice informován, neudělal pro nápravu vůbec nic. A teď, když se to stalo jemu tak „fňuká“ jako malý fracek. Takže ještě jednou. Přeji mu z celého srdce, ať jeho soudní proces trvá 7 – 8 let, (dle ministerstva spravedlnosti je to prý normální lhůta). Ať stojí před soudcem jako „zvlášť závažný zločinec“ a ať mu soudce v průběhu výslechu několikrát připomene, ať si uvědomí, že může skončit ve vězení. Ať mu odmítnout výslech jeho svědků, ať odmítnou jeho důkazy. Ať ho nepravomocně odsoudí třeba na 8,5 roků. Ať pak čeká na odvolací soud třeba dva roky.

  • Možná, že odvolací soud ho zprostí viny a osvobodí. On se na chvíli nadechne, ale ne na dlouho, protože ke konci dvou měsíční lhůty se dovolá nejvyšší státní zástupce k Nejvyššímu soudu. Nejvyšší státní zástupce to dělá sice jen asi ve 3% případů (v mé kauze to udělal). No a možná že do roka, nebo dříve Nejvyšší soud dovolání zamítne, pak je pan Babiš definitivně zproštěn. Anebo také dovolání nezamítne a přijme. Kauza pana Babiše se bude vracet k prvoinstančnímu soudu. A celé kolo začíná běžet znovu.
  • Možná, že odvolací soud ho viny nezprostí a potvrdí, zvýší, nebo sníží trest vydaný soudem prvoinstančním. Třeba vydá rozsudek 7 let ve vězení s ostrahou. To je již pravomocný rozsudek, pro pana Babiše to znamená, že nastoupí výkon trestu do vězení – třeba do týdne po vydání rozsudku.  Jeho právníci se budou dovolávat k Nejvyššímu soudu. A Nejvyšší soud možná do roka dovolání projedná (pan Babiš je stále ve vězení). Možná, že NS zruší rozsudky, možná že na chvíli pustí vězně z vězení. Čeká se znovu na prvoinstanční soud a martyrium začíná znovu.
  • Tento soud ho možná zprostí viny, státní zástupce se odvolá a kauza poputuje k odvolacímu soudu. Bude to trvat měsíce, rok? Pan Babiš bude opět čekat, zda ho odvolací soud zprostí, nebo naopak – pošle do vězení pravomocným rozsudkem.

Nezbývá než popřát panu Babišovi pevné zdraví, dobrou náladu a sílu se s tím molochem poprat. Pevně věřím, že když si tím projde se vším všudy a vrátí se do politiky, tak určitě již nebude občanské veřejnosti sdělovat – třeba z funkce premiéra, nebo prezidenta, že je u nás s vymahatelností práva a spravedlnosti vše v pořádku. Ale je také možné, že toto peklo zdravotně neunese, jako řada takto stíhaných, kteří skončili na psychiatrii, nebo ještě hůř a nejsou již mezi námi.

To jsou tvrdá slova. Můžete nám sdělit něco pozitivního?

Určitě mohu. Záleží na zákonodárcích, na odborné a morální kvalitě lidí, kteří jsou nejen na policii, státním zastupitelství, ale také v justici, aby došlo k nápravě systému. Jsme zemí, kde je v EÚ největší počet „zločinců“ vězňů na počet obyvatel. Jsem přesvědčena, že tomu tak není. Jen systém dovoluje stíhat na objednávku a následně se nikomu nic nestane. Naopak policista a státní zástupce jsou povýšení, soudce za chybné závěry rovněž soudí dále. To peklo nezákonného stíhání si musí každý z nich zažít na vlastní kůži, aby byl ochoten se zasadit o změnu systému?

Lhostejnost občanů k tomuto tématu mě zaráží, nicméně oni si myslí, že jim se to stát nemůže. Ujišťuji vás všechny, každému z vás se to může stát, teď hned, zítra ráno, za týden.

A to pozitivní? Doporučuji k četbě knihu „Solární baroni III. – Vrazi v taláru“ 

ke koupi zde – publikace

 

Ing. Alena Vitásková – předsedkyně IAV

Dne 10. 4. 2022

 

 

 

 

Rozhovor: Na situaci v plynárenství jsme se zeptali „plynárenské královny“

By | Nezařazené

 

 

ROZHOVOR S ALENOU VITÁSKOVOU O SITUACI V PLYNÁRENSTVÍ

Předvoj energetické krize, pád desítek obchodníků s energiemi v České republice. Neúměrné zvyšování cen energií a plynu. Energetická chudoba a energetická bída, roztáčení inflační spirály. Ještě před několik týdny, dny se hovořilo o vysokých cenách elektřiny a plynu. Nyní je na pořadu dne, zda plyn vůbec bude. Na názor kolem vývoje v plynárenství jsme se zeptali Aleny Vitáskové, bývalé šéfky Severomoravské plynárenské, Transgas, RWE Transgas, Pražské teplárenské, předsedkyně Energetického regulačního úřadu, majitelky obchodního podílu plynárenské společnosti společně s dceřinými firmami Gazpromu.

Jaký je váš názor na současný vývoj v plynárenství? Jako „plynárenská královna“ jak vás přezdívali, jste asi přišla o království, když plyn nebude. Víte, že mátu tuto přezdívku?

Ano, o přezdívce vím. Nevím, zda tuto přezdívku ještě mám, ale dříve byla běžně používána, nejen u nás v ČR. V plynárenství jsem pracovala od svých sedmnácti let, to je téměř celý život, tento obor mi přirostl k srdci, mám plynárenství ráda. Byla jsem u budování tranzitních plynovodů, podzemních zásobníků, regulačních a kompresních stanic, rozsáhlé plynofikace, záměny svítiplynu za zemní plyn, inovačních technologií v plynárenství, u privatizace plynárenství, u liberalizace trhu s plynem. Byla jsem zakladatelkou a spolumajitelkou prvního konkurenčního obchodníka s plynem po zahájení liberalizace v České republice. Nerozumím otázce, že plyn nebude. Plyn a plynárenství bude i nadále do budoucna zajímavý obor.

Je snaha zbavit se ruského plynu. Skupina europoslanců, mezi nimi část našich (například odborník pro energetiku europoslanec Evžen Tošenovský) požadovali před pár týdny okamžité zastavení dodávek zemního plynu a ropy z Ruska do Evropy. Fialova vláda toto podporuje. Vše nasvědčuje tomu, že ruský plyn nebude. Jak to hodnotíte?

Bez emocí. Bez ruského plynu se Evropa a tím mám na mysli i Českou republiku prostě neobejde. Nemáme ho nyní čím nahradit. To, co se v rámci sankcí vůči Rusku děje lze nazvat ze strany politiků pokus – omyl. Nemohu vydat sankce na plyn, že ho nebudeme dovážet z Ruska, abychom Rusko poškodili, když více poškodíme sebe, své evropské hospodářství, své evropské občany. Vidíte, že uvádím tento problém jako evropský. Pro Českou republiku je tento problém v násobcích větší. My jsme v zoufalé situaci a Fialova vláda to neřeší. Nakupujeme ruský plyn z Německa, které má s ruským Gazpromem dlouhodobé a středně dobé kontrakty. Ovšem my tento plyn nakupujeme za cenu v násobcích vyšší, než tento plyn nakupují země EU, které mají s Gazpromem dlouhodobé kontrakty na dodávku. Kromě Německa to je například Maďarsko.

Sankce vůči Rusku jsou vyvolány jejich agresi na Ukrajinu. Je to nutný krok. Nebo si myslíte, že máme mlčet? Odmítnou jejich dodávky plynu a ropy je podle vás špatný krok?

Mlčet rozhodně se nemá a nesmí, když se děje bezpráví. Sankce se běžně používají, ale nesmí je politici činit bez rozmyslu, jak jsem již sdělila – pokus – omyl. Něco vyhlásí a pak to dostanou jako bumerang zpět. Vezměme v úvahu sankce v minulém období, kdy jsme nakonec udělali z Ruska velmoc na pěstování obilí. Stali se jedním z největších producentů obilí na světe. To byl výsledek minulých sankcí.

Nyní se vyhlašují nové sankce, které zatím mohou poškodit nás více než Rusko. Velmoc, jako je Rusko v oblasti surovin jsme poslali do náruče Číny, Indie a dalších asijských zemí. Sankce jako – swift, plyn, ropa, hliník a další, tím poškozujeme především sebe – Evropany. Suroviny si cestu pro odbyt vždy najdou, akorát my u toho nebudeme.

Co se stane, když skutečně ruský plyn nebude do Evropy dodáván? Nahradíme jej LNG, nebo jiným energetickým zdrojem?

Pokud by byly skutečně zastaveny dodávky plynu z Ruska do Evropy, tak dopad nelze ani predikovat. Plyn nemáme nyní čím nahradit. Pro ČR by to znamenalo: pro část obyvatelstva ztráta dodávek tepla, teplé vody, možnost vaření. Zastavení části průmyslu, řada firem by již provoz neobnovila, bankroty firem, ztráta pracovních míst bez náhrady, kolapsy chemického průmyslu (výroba hnojiv), dopad do zemědělství, potravinářství. Inflace 30 %, nezaměstnanost.

Největšími dodavateli LNG je USA, Rusko, Katar. Katar se před nedávnem vyjádřil, že může nahradit výpadek ruského plynu do Evropy jen z 5 %. I Katar má své dlouhodobé smlouvy a své limity dodání. USA sice přislíbilo ústy pana Bidena, že pro Evropu plyn dodají. Není uvedeno, zda jsou schopni pokrýt celý výpadek. Domnívám se, že to není možné. Pokud bychom zvýšili dodávky z jižní větve tranzitních plynovodů např. alžírský plyn, či ze severu norský plyn, není možné tento výpadek pokrýt. Opakuji, že případné zastavení dodávek ruského plynu není možné v této chvíli ničím nahradit. Náhrada LNG není v tom rozsahu možná a cena bude nesrovnatelně vyšší.

Dochází k zásadním změnám v plynárenství. Hroutí se plynárenství v tom pojetí, jak jsme doposud znali. To znamená, že se hroutí plynárenství – jako obor?

To si v žádném případě nemyslím. Na základech „zbouraného“ může být postaveno něco nového. Výhodnějšího, méně výhodného, nebo zcela nevýhodného. V oboru plynárenství musíme brát v úvahu, že plyn je nejen energetický zdroj, ale také používán například v chemickém průmyslu pro výrobu hnojiva. Bez nich bude mít problém zemědělství, následně potravinářství. Problému kolem nedostatku plynu je podstatně více než si laik, nebo nekompetentní politik dovede představit.

Věřím, že pokud tento válečný konflikt neskončí třetí světovou válkou, to je jadernou, tak pravděpodobně dojde k novému světovému pořádku, dojde k vzniku „nové železné opony“, která bude mít zásadně jiná pravidla, než jsme znali z nedávné minulosti.

Obnovení hospodářské spolupráce s Ruskem bude pro některé státy jednodušší než pro nás, ale určitě to bude dlouhodobý proces. Budeme mít nadále plyn v energetickém mixu, bude to i ruský plyn a bude na dlouhodobých kontraktech. Kontrahentem dlouhodobých kontraktů může být možná některá z významných amerických firem, která bude tento plyn dodávat k nám. A já jsem přesvědčena, že budu u toho! Kdo jiný než „plynárenská královna“. Obchodování je lepší než válčení.

Pochopitelně je celá řada firem, která bude plyn k nám dodávat. Otázkou nadále zůstane cena. LNG nemůže být cenově srovnatelný jako plyn, který je dodáván sítí tranzitních plynovodů, které jsou napojeny přímo na těžbu.

Hysterie Evropy k ruskému plynu povede k tomu, že nakonec nám bude dodávat Čína zkapalněný ruský nebo americký plyn a my budeme platit v násobcích vyšší cenu.

Jak se díváte na požadavek Putina platit plyn v rublech?

Zde bychom měli rozlišit o jakých dodávkách pan Putin hovoří. Zda jsou ze stávajících dlouhodobých kontraktů, středně dobých kontraktů, nových kontraktů, dodávky na spot. V dřívější době byly v kontraktech uvedeny měny, za které se komodita nakupuje. Také tam bývala klauzule, za jakých podmínek a kdy dochází k revizi smluv, které kontrakty jsou pod take or pay (ber nebo plať). Zda tyto kontrakty a jejich plnění může zneplatnit tzv. vyšší moc, což je například válka. Bez znalosti kontraktu to jsou jen dohady laické i odborné veřejnosti, že Rusko nemůže požadovat platbu v rublech. To víte, v poslední době je, co Čech, to epidemiolog, energetik či dokonce bezpečnostní analytik.

Myslíte si, že pokud bude konflikt v brzké době ukončen, že může dojít k obnovení dodávek plynu z Ruska i pro nás, a to na bázi dlouhodobých kontraktů?

Odhadovat, co se stane „den poté“ je věštění z křišťálové koule. Považuji dlouhodobé kontrakty na plyn za základ stability dodávek a také cenové predikce. Dokážu si představit dohodu Ruska s USA na spolupráci v této oblasti a zajištění dodávek na dlouhodobých kontraktech. Nedovedu si představit, že by se to povedlo našim politikům.

Budete mít zájem se do plynárenství vrátit?

Ale já jsem nikdy neodešla, takže se nemohu vracet. Prostě, až to bude zajímavé, tak budu u toho, jak jsem již výše uvedla.

Dne 2. 4. 2022

 

celý článek ZDE: Rozhovor – 2. 4. 2022

 

 

Měsíční fakturace za odebrané energie pro domácnost

By | Nezařazené

Ing. Alena Vitásková – předsedkyně IAV

  • Měsíční fakturace za odebranou elektřinu a plyn – ochrana domácností před zadlužováním
  • Služby, na které jsme si již zvykli a jsou pro kontrolu našich „peněženek“ přínosem – např. měsíční fakturace za poskytnuté služby „mobilních telefonů“

Dotazy občanů:

„Proč nemůžeme platit elektřinu a plyn na základě skutečné spotřeby měsíčně? Obdoba jako u mobilních telefonů. Více bychom si mohli kontrolovat naši spotřebu, náklady, šetřit a možná se nedostat do dluhů.“

Institut Aleny Vitáskové z.s. (dále jen IAV) dostává řadu podnětů a dotazů k probíhající energetické krizi především z řad domácností. Jelikož není v naších silách na všechny dotazy odpovídat, budeme na nejčastěji se opakující odpovídat touto formou.

Změna systému plateb – zálohových na měsíční fakturaci za skutečně odebrané množství energií je nepochybně technicky možná. Občanům by určitě takový systém pomohl mít svou spotřebu a finance trvale pod kontrolou. I při růstu cen energií by mohlo být sníženo riziko zadluženosti domácnosti na neúnosnou míru, existenční riziko a exekuce. Je to systém, který bude vyžadovat změnu legislativy, technické vybavení odběrných míst atd. Vše je reálné, jako např. v zahraničí.

 

Mohlo by to být částečné řešení i pro vládu Petra Fialy, která v souvislosti s energetickou krizí musí hmotnou nouzi řešit u řady spotřebitelů.

 

Zabýváme se energetickou chudobou, bídou, která nemůže být řešena zvýšením sociálních dávek, to je rychlá pomoc vlády občanům. Nemůže to být řešení problému. S energetickou chudobou půjde ruku v ruce nejen inflace, která již probíhá, ale především musíme očekávat obrovský nárůst exekucí. Také si musíme uvědomit, že i spotřebitelé, by měli k této situaci přistoupit zodpovědně, ohlídat si svoji spotřebu a do jisté míry také šetřit, vyžadovat po vládě koncepční řešení zastavení růstu cen energií.

V České republice bylo zhruba před energetickou krizí asi 800 tisíc exekucí. Jaký bude nárůst po vyúčtování energií a plynu? Fakturace za odebrané energie (elektřiny – plynu) u domácnosti probíhají jednou ročně, zúčtují se zálohy oproti spotřebě. V dřívější době mohl někomu takový systém vyhovovat, že dokonce přeplácel, aby dostal vratku.

Nyní je situace úplně jiná, diametrálně odlišná. Ceny energií a plynu rostou, jsou nepredikovatelné. Spotřebitel dostává jednu zdrcující zprávu za druhou, zálohy se mění několikrát do roka, situace o cenách je pro občana nepřehledná. Co můžeme očekávat, až se začne fakturovat, kdy mohou nedoplatky ochromit celou řadu spotřebitelů, kteří na tento roční nedoplatek nebudou mít finance. Možná bude muset zasáhnout opět stát, aby se statisíce občanů neocitlo bez elektřiny, plynu, aby mohli zaplatit fakturu? Většina takto „zaskočených“ občanů, kteří již nyní platí na zálohách na energie více, než si mohou ze svého příjmu dovolit, se dostanou opětovně do tíživé životní situace. Budou mít na úhradu konečných faktur za odebranou energií?  Nejen spotřebitelé mohou očekávat další nepříjemné překvapení.

Fakturu, na jejíž úhradu nebudou mít peníze. Dostanou se do dluhové pasti, znovu si půjčí? Budou schopni splácet, anebo na ně čeká s otevřenou náručí exekutor. O kolik sta tisíců naroste počet exekucí?

Nabízí se řešení, které bezesporu část občanů přivítá – to je měsíční fakturace za skutečně odebranou elektřinu a plyn. Spotřebitel bude mít nejen cenu, své finance, ale i spotřebu energie více pod kontrolou. Běžné jsou tyto služby v zahraničí, u mobilních telefonu jsme si na měsíční fakturaci za odebrané služby zvykli a je to pro všechny uživatele velmi komfortní služba.

Spotřebitele jsou stávající energetickou krizi vystaveni velkému riziku se zadlužovat. Proto považuji za přínosné, aby hradili pouze to, co skutečně spotřebují, jak v elektřině, tak plynu, a to na základě měsíčních faktur.

Pokud občané mají tento zájem, je nutné se obrátit na gestora zákona Ministerstvo průmyslu a obchodu, aby ve zrychleném režimu příslušnou legislativu schválili. Kontakt: e-mail: posta@mpo.cz, nebo Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ing. Jozef Síkela, ministr, Na Františku 32, 110 15 Praha 1, tel.: +420 224 851 111

 

Ing. Alena Vitásková – předsedkyně Institut Aleny Vitáskové

Dne 26. 3. 2022

 

 

 

VÝZVA PRACOVNÍ SKUPINY „ENERGIE NENÍ LUXUSNÍ ZBOŽÍ“

By | Nezařazené

ALENA VITÁSKOVÁ – ZAKLADATELKA PRACOVNÍ SKUPINY ODBORNÍKŮ V ENERGETICE „ENERGIE NENÍ LUXUSNÍ ZBOŽÍ“.

INFORMUJEME VEŘEJNOST O NEČINNOSTI POLITIKŮ V OBLASTI ENERGETICKÉ KRIZE, JEJÍ NEŘEŠENÍ A OČEKÁVANÉ DOPADY DO ŽIVOTŮ NÁS VŠECH. LIDÉ, JDE O NÁS, NEBUĎME LHOSTEJNÍ. PŘIDEJTE SE K NAŠÍ INICIATIVĚ.

VÝZVA „ZACHRAŇME

ČESKÉ SPOTŘEBITELE A ČESKOU REPUBLIKU!“

 

Česká vláda i parlament loni i letos ignorovaly varování nejen odborníků ze skupiny „Energie není luxusní zboží“ při Institutu Aleny Vitáskové, a proto se plyn, elektřina a teplo v České republice již staly luxusním zbožím. Zjevně bude hůře!

Česká vláda musí opět začít řídit českou energetiku a udržet ceny energií v hladině, která nezlikviduje domácnosti a firmy! Tržní hospodářství v prostředí přirozeného monopolu české energetiky nefunguje a nebude fungovat ani v budoucnu!

Z hlavních návrhů expertní skupiny „Energie není luxusní zboží“, které obdržela jak minulá Babišova vláda, i ta současná Fialova vláda, nebylo realizováno vůbec nic. Politici se snaží tvrdit, že nemohou nic dělat a že vše řídí „trh“. Důsledkem je, že se cena energií pro většinu spotřebitelů zvedla o více než 300 %, v některých případech až o 500 %, i když vláda tvrdí, že „pouze“ o 30 %. To vše svědčí o to, že vláda od podzimu velmi nebezpečně podceňuje energetickou krizi.

Od minulého týdne se tato krize výrazně zhoršila, protože ruskou invazi na Ukrajinu čeští politici zneužili k tomu, že za důvod energetické krize z podzimu 2021 vydávají nynější válku na Ukrajině. Ta však problémy pouze prohloubila. Vláda ignoruje rostoucí energetickou bídu českých spotřebitelů. Stejně tak neřeší energetickou bezpečnost ČR, ostatně ani premiér netuší, že z jím deklarované asi měsíční zásoby zemního plynu v německých zásobnících na území České republiky patří pouze velmi malá část českým obchodníkům s plynem. Většinu tvoří zahraniční zásoby. Německo a Maďarsko, stejně jako Česká republika, nemají za ruský zemní plyn žádnou náhradu. Obdobná je i situace s ruskou ropou.

Na rozdíl od České republiky však Německo, Maďarsko a ostatní evropské státy, které také odsuzují Rusko za intervenci, stále bezpečně odebírají ruský plyn dle dlouhodobých kontraktů za fixní cenu, např. Srbsko za 250 USD/1000 m3, tj. cca 5,90 Kč/m3, i když velkoobchodní cena plynu dnes dosáhla 4.000 USD/ m3, tj. cca 94,20 Kč/ m3.

Cena elektřiny je nesmyslně navázána na cenu plynu a naprosto neúprosně žene se tak žene nahoru, i když čistá základní výrobní cena elektřiny v ČR se příliš nemění. Např. v roce 2020 vyrobily jaderné elektrárny společnosti ČEZ celkem 30 TWh za cca 0,25 Kč/kWh a parní elektrárny několika výrobců celkem 35,2 TWh za cca 0,15 Kč/kWh (bez ceny povolenek), tzn. pouze z těchto dvou typů, pseudoekology zatracovaných, elektráren bylo vyrobeno 65,2 TWh, oproti spotřebě českých domácností 16 TWh, českých živnostníků 7,8 TWh a českého průmyslu 29,8 TWh, tj. celkem 53,6 TWh.

 

SEDM BODŮ K ZÁCHRANĚ ENERGETIKY

 

Skupina odborníků z iniciativy „Energie není luxusní zboží“ proto znovu vyzývá Vládu České republiky, aby neprodleně:

  1. Regulovala cenu české elektřiny pro všechny kategorie spotřebitelů elektřiny na území ČR (elektřina pro české spotřebitele se nebude nakupovat na lipské burze, ani na její české pobočce);
  2. Odstoupila od systému spekulativního obchodování s emisními povolenkami;
  3. Vrátila do vlastnictví ČR (odkupem od německé skupiny RWE) šest podzemních zásobníků zemního plynu a těchto 6 zásobníků, s celkovou uskladňovací kapacitou 2,7 mld. m3 plynu, zařadila do systému státních hmotných rezerv;
  4. Uzavřela dlouhodobý kontrakt na dodávky zemního plynu, obdobný německému, maďarskému nebo srbskému, tj. s cenou zemního plynu do 300 USD/1000 m3;
  5. Regulovala cenu zemního plynu pro všechny kategorie spotřebitelů zemního plynu na území ČR (zemní plyn pro české spotřebitele se nebude nakupovat na lipské burze, ani na její české pobočce);
  6. Podpořila opatření na úspory energií u obyvatelstva a průmyslu a začala řádně kontrolovat skutečné emise nebezpečných látek (popílků, apod.);  
  7. Podpořila ekologizaci CZT (centrální zásobování teplem) a řádně regulovala cenu tepla pro všechny kategorie spotřebitelů na území ČR.

 

Cílem je vyvést několik milionů českých občanů z energetické bídy a zabránit exekucím, zachránit české živnostníky a český průmysl před krachem!

 

Členové pracovní skupiny „Energie není luxusní zboží“ při IAV: Alena Vitásková v.r., Vladimír Štěpán v.r., Ivan Noveský v.r., Pavel Janeček v.r., Hynek Beran v.r., Jiří Chvojka v.r.

V Praze, 7.3.2022

výzva ke stažení ZDE: 2022-03-07 Energie není luxusní zboží aneb ZACHRAŇME ČESKÉ SPOTŘEBITELE A ČESKOU REPUBLIKU (5)